Asymptoty odpovídající rovnicím hyperboly v definici středové rovnice hyperboly jsou přímky
\dfrac{x - m}{a} = \pm \dfrac{y - n}{b}
Všimněte si, že asymptoty jsou jsou pro obě hyperboly stejné, jen poloha hyperboly se vzhledem k asymptotám liší.
Portál středoškolské matematiky
Poslední kuželosečkou, kterou si probereme je hyperbola. Hyperbola vznikne průnikem rotační kuželové plochy s rovinou, která neprochází jejím vrcholem a pro jejíž odchylku φ od osy rotace kuželové plochy platí: φ ∈ <0°; α), kde α je odchylka tvořících přímek kuželové plochy od její osy.
V rovině jsou dány dva různé body E, F. Množina všech bodů X této roviny, pro které se ||XE| - |XF|| rovná danému kladnému číslu, které je menší než |EF|, se nazývá hyperbola. Body E, F se nazývají ohniska hyperboly.
Střed S úsečky EF se nazývá střed hyperboly. Přímka EF hlavní osou a osa úsečky EF vedlejší osou hyperboly. Dvěma bodům A, B hyperboly, které leží na její hlavní ose, říkáme vrcholy hyperboly. Vzdálenost vrcholu hyperboly od středu nazýváme hlavní poloosa a hyperboly, vzdálenost ohniska od středu pak výstřednost (excentricita) e hyperboly. Hyperbola se skládá ze dvou větví. Jedna z nich je ta, která na obr. 5.20 obsahuje vrchol A, druhá potom vrchol B.
Přímky y = kx + c, které procházejí středem hyperboly a mají směrnici
|k| = \dfrac{b}{a}
se nazývají asymptoty hyperboly. Jsou-li asymptoty navzájem kolmé, hyperbola se nazývá rovnoosá. Asymptoty hyperboly mají zajímavou vlastnost. Jejich vzdálenost od větví hyperboly se blíží k nule, ale nemají s ní žádný společný bod. Pokud bychom na obr. 5.21 obě větvě hyperboly a její asymptoty prodloužili donekonečna, viděli byste, že větve hyperboly se k asymptotám neustále přibližují, ale nikdy se jich nedotknou.
Rovnice
\dfrac{(x - m)^{2}}{a^{2}} - \dfrac{(y - n)^{2}}{b^{2}} = 1, resp. -\dfrac{(x - m)^{2}}{a^{2}} + \dfrac{(y - n)^{2}}{b^{2}} = 1; a, b \ne 0
nazýváme středové rovnice hyperboly se středem S[m; n] a vrcholy A[m + a; n], B[m - a; n], resp. A[m; n + a], B[m; n - a] a výstředností e = \sqrt{a^{2} + b^{2}}.
Hyperbola s rovnicí \dfrac{(x - m)^{2}}{a^{2}} - \dfrac{(y - n)^{2}}{b^2} = 1 má hlavní osu rovnoběžnou s osou x.
Hyperbola s rovnicí -\dfrac{(x - m)^{2}}{a^{2}} + \dfrac{(y - n)^{2}}{b^2} = 1 má hlavní osu rovnoběžnou s osou y.
Na obr. 5.22 je vlevo hyperbola s rovnicí \dfrac{x^{2}}{16} - \dfrac{y^{2}}{9} = 1, vpravo potom hyperbola s rovnicí -\dfrac{x^{2}}{16} + \dfrac{y^{2}}{9} = 1.
Asymptoty odpovídající rovnicím hyperboly v definici středové rovnice hyperboly jsou přímky
\dfrac{x - m}{a} = \pm \dfrac{y - n}{b}
Všimněte si, že asymptoty jsou jsou pro obě hyperboly stejné, jen poloha hyperboly se vzhledem k asymptotám liší.
Určete středovou rovnici a asymptoty hyperboly se středem S[2; -1], ohniskem E[7; -1] a vrcholem A[5; -1].
Rovnice hyperboly ve tvaru px2 + qy2 + 2rx + 2sy + t = 0; p, q, r, s ∈ , p⋅q < 0, se nazývá obecná rovnice hyperboly.
Ne každá rovnice v tomto tvaru je rovnicí hyperboly.
Najděte střed, ohniska, hlavní vrcholy a asymptoty hyperboly, dané rovnicí: 9x2 - 90x - 16y2 - 96y + 225 = 0.
Napište obecnou rovnici hyperboly s asymptotami a1: 3x + 2y - 9 = 0, a2: 3x - 2y - 9 = 0 a vrcholem A[3; 3].