Faculty of Mathematics and Physics
Back

Úvod do komplexní analýzy

Obecné informace k organizaci kurzu


Předpokládané znalosti a prerekvizity


Texty k přednáškám


Doporučená literatura


Informace ke cvičením


Podmínky pro získání zápočtu


Program jednotlivých přednášek a cvičení


Informace ke zkouškám
předběžná verze

Informace ke zkouškám

Předběžná verze
  1. Obecné podmínky:
    1. Zkoušku mohou skládat jen ti studenti, kteří mají v tomto semestru tento předmět zapsán v Studijním informačním systému a již získali zápočet.
    2. Zkouška se skládá z písemné a ústní části.
    3. Pokud student neuspěje u písemné části, znamená to, že u zkoušky neprospěl.
    4. Pokud student u písemné části uspěje, bude skládat ústní část.
    5. Pokud student u ústní části neuspěje, znamená to, že u zkoušky neprospěl.
    6. Pokud student u zkoušky neprospěje a u písemné části uspěl velmi, pak při opravném termínu skládá jen ústní část.
    7. Pokud student u zkoušky neprospěje a není pravda, že u písemné části uspěl velmi, musí při opravném termínu absolvovat celou zkoušku, včetně písemné části.
    8. Na písemnou i ústní část s sebou student přinese doklad totožnosti (např. ISIC nebo občanský průkaz).
  2. Písemná část:
    1. Písemná část se skládá ze tří příkladů. Na jejich řešení má student 120 minut a lze za ně získat maximálně 50 bodů.
    2. Složení zkouškových písemek bude obdobné jako v ZS 2007/2008, v ZS 2009/2010, v ZS 2013/2014 a v ZS 2017/2018, tedy první příklad jednodušší (přírůstek logaritmu, Laurentovy řady, izolované singularity, rezidua, index bodu ke křivce atp.), další dva na aplikace reziduové věty (výpočet integrálu nebo součet řady - dle procvičené látky). Jako vzor mohou sloužit písemky z archivu zkouškových písemek.
    3. Student u písemné části uspěje, získá-li alespoň 26 bodů.
    4. Student u písemné části uspěje velmi, získá-li alespoň 35 bodů.
    5. Při písemce je možné používat libovolnou psanou či tištěnou literaturu (knihy, skripta, poznámky z přednášek a cvičení atp.).
    6. Při písemce není možné používat výpočetní techniku ani jiné elektronické přístroje (mobilní telefony, kalkulačky, počítače, čtečky atp.).
  3. Ústní část:
    1. U ústní části si student vylosuje sadu tří otázek. Odpovědi si pak samostatně připraví během 30 minut nepoužívaje přitom žádných pomůcek s výjimkou psacích potřeb. Poté odpovědi předestře zkoušejícímu, který je zhodnotí a oboduje.
    2. Složení každé sady otázek je dle následujícího schématu:
      1. Znění a důkaz dvou zadaných vět (za každou z nich 18 bodů, z toho vždy 4 body za znění a 14 bodů za důkaz).
      2. Další otázka, kterou lze zodpovědět pomocí vět a metod z přednášky (14 bodů).
    3. Seznam zkouškových otázek (věty a další otázky) bude zveřejněn na konci semestru dle skutečně probrané látky. Předběžná verze je zde (verze z 17.4.2025 - seznam vět z kapitol I-III by měl být definitivní, na případné změny zde upozorním; seznam vět z kapitol IV-V může být upraven bez varování).
    4. V seznamu jsou uvedeny i věty, které nebudou explicitně zkoušeny, ale jejichž znalost se předpokládá. Rovněž tam je seznam pojmů, jejichž znalost se předpokládá, ačkoli součástí zkoušky není explicitní otázka na definice.
  4. Hodnocení zkoušky:
    1. V případě, že student u ústní části prokáže soustavnou neznalost většího množství pojmů, jejichž znalost se předpokládá, u zkoušky neprospěje (bez ohledu na počet bodů).
    2. Student složí zkoušku, pokud uspěje u písemné části, nenastane případ popsaný v bodě 4a a u ústní části získá alespoň 26 bodů.
    3. Student získá známku výborně, pokud složí zkoušku a v součtu (za písemnou a ústní část) získá alespoň 80 bodů.
    4. Student získá známku velmi dobře, pokud složí zkoušku, nezíská známku výborně, z ústní části získá alespoň 30 bodů a v součtu získá alespoň 64 bodů.
    5. Student získá známku dobře, pokud složí zkoušku a přitom nezíská známku výborně nebo velmi dobře.
  5. Odlišné podmínky pro druhý opravný termín: V případě, že student, který usiluje o složení zkoušky na druhý opravný termín, neuspěje u písemky, postupuje se následovně:
    1. Student může skládat ústní část, pokud alespoň u jednoho z pokusů o složení písemné části buď uspěl nebo alespoň jeden příklad měl téměř celý dobře (u příkladu za 10 bodů se tím myslí zisk alespoň 9 bodů, u příkladu za 20 bodů se tím myslí zisk alespoň 15 bodů).
    2. Není-li splněna podmínka v předchozím bodě, znamená to, že student neprospěl.
    3. Student složí zkoušku, je-li splněna podmínka v bodě 5a, u ústní části nenastane situace popsaná v bodě 4a a student získá z ústní části alespoň 30 bodů. V tom případě získá známku dobře. V opačném případě student u zkoušky neprospěje.
  6. Termíny a zápis na ně:
    1. Termíny písemek budou vypsány v SISu. Tam je třeba se přihlásit (do tam nastaveného data). Pokud se student nepřihlásí, má zkoušející právo jeho účast u zkoušky odmítnout, zejména z kapacitních důvodů.
    2. V případe potřeby se písemky budou konat ve dvou posluchárnách. Rozdělení studentů do poslucháren a zasedací pořádek budou uvedeny na dveřích poslucháren.
    3. Ústní zkoušky se konají po písemce, obvykle následujícího dne. V případě potřeby (zejména z důvodu většího počtu studentů) i v dalších dnech.
    4. Na opravné termíny je třeba se přihlásit stejným způsobem. Student, který u písemné části uspěl velmi, ale neuspěl u ústní části, se přihlásí na termín písemky, s tím, že přijde až na ústní část.