Kombinační čísla
Binomická věta
Při řešení různých algebraických úloh potřebujeme občas umocnit dvojčlen
\(a+b\) na přirozené číslo \(n\),
tj. vypočítat \((a+b)^n\).
Nejspíš už znáte vzorce pro
\(n=1\),
\(n=2\)
a \(n=3\):
\((a+b)^1 = a+b\) |
\((a+b)^2 = a^2 + 2ab + b^2\) |
\((a+b)^3 = a^3 + 3a^2b + 3ab^2 + b^3\) |
Vypočítáme ještě \((a+b)^4\):
\((a+b)^4\) |
\(= (a+b)^3 \cdot (a+b) =\) |
|
\(= \left( a^3 + 3a^2b + 3ab^2 + b^3 \right) \cdot \left( a+b \right) =\) |
|
\(= a^4 + 3a^3b + 3a^2b^2 + ab^3 + a^3b + 3a^2b^2 + 3ab^3 + b^4 =\) |
|
\(= a^4 + 4a^3b + 6a^2b^2 + 4ab^3 + b^4\) |
Porovnáme koeficienty u jednotlivých členů s hodnotami v Pascalově trojúhelníku:
\((a+b)^1\) |
\(a+b\) |
\(1 \quad 1\) |
\((a+b)^2\) |
\(a^2 + 2ab + b^2\) |
\(1 \quad 2 \quad 1\) |
\((a+b)^3\) |
\(a^3 + 3a^2b + 3ab^2 + b^3\) |
\(1 \quad 3 \quad 3 \quad 1\) |
\((a+b)^4\) |
\(a^4 + 4a^3b + 6a^2b^2 + 4ab^3 + b^4\) |
\(1 \quad 4 \quad 6 \quad 4 \quad 1\) |
Je vidět, že koeficienty v mnohočlenech odpovídají hodnotám v Pascalově trojúhelníku;
každému mnohočlenu takto odpovídá právě jeden řádek Pascalova trojúhelníku.
Tato vlastnost platí nejen pro \(n=1, 2, 3\) a \(4\),
ale platí pro libovolné \(n\) z množiny přirozených čísel:
Pro všechna čísla \(a,b\) a každé přirozené číslo \(n\) platí
\((a+b)^n =\) |
\(\displaystyle{n \choose 0}a^n + \displaystyle{n \choose 1}a^{n-1}b + \displaystyle{n \choose 2}a^{n-2}b^2 + \ldots + \displaystyle{n \choose k}a^{n-k}b^k + \ldots\) |
|
\(\ldots + \displaystyle{n \choose n-1}ab^{n-1} + \displaystyle{n \choose n}b^n\) |
Důkaz:
Kombinatorický důkaz
Nejprve si ukážeme, proč platí binomická věta pro \(n=3\):
Víme, že platí
\((a+b)^3 = (a+b)(a+b)(a+b)\).
Při roznásobování necháme prvky v takovém pořadí, v jakém jsou v původním zápisu:
\[(a+b)(a+b)(a+b) = aaa + aab + aba + baa + abb + bab + bba + bbb.\]
Každý ze sčítanců je uspořádaná trojice z prvků \(a\)
a \(b\). Sečíst lze právě takové sčítance, které mají stejný počet prvků \(a\) a stejný počet prvků \(b\), tedy např. \(aab + aba + baa\).
Počet trojic se dvěma prvky \(a\) a jedním prvkem \(b\) je
\[P'(2,1) = \dfrac{3!}{2! 1!} = \displaystyle{3 \choose 1},\]
podobně počet trojic s jedním prvkem \(a\) a dvěma prvky \(b\) je
\[P'(1,2) = \dfrac{3!}{1! 2!} = \displaystyle{3 \choose 2}.\]
Trojice obsahující tři prvky \(a\) je jen jedna, stejně tak trojice obsahující
tři prvky \(b\). Platí tedy
\[(a+b)^3 = a^3 + \displaystyle{3 \choose 1}a^2b + \displaystyle{3 \choose 2}ab^2 + b^3 =
\displaystyle{3 \choose 0}a^3 + \displaystyle{3 \choose 1}a^2b + \displaystyle{3 \choose 2}ab^2 + \displaystyle{3 \choose 3}b^3.\]
V obecném případě umocnění výrazu \((a+b)^n\) postupujeme stejně.
\((a+b)^n = (a+b)(a+b) \dots (a+b)\);
vynásobením těchto \(n\) dvojčlenů dostaneme podobně jako v předchozím případě
součet několika různých
\(n\)-tic prvků \(a\) a \(b\):
\(n\)-tice složená jen z prvků \(a\) je jen jedna, |
\(n\)-tic složených z \((n-1)\) prvků \(a\) a jednoho prvku \(b\) je \(P'(n-1,1) = \displaystyle{n \choose 1}\),
|
\(n\)-tic složených z \((n-2)\) prvků \(a\) a dvou prvků \(b\) je \(P'(n-2,2) = \displaystyle{n \choose 2}\),
|
a tak dál, obecně \(n\)-tic složených
z \((n-k)\) prvků \(a\) a \(k\) prvků \(b\) je
\(P'(n-k,k) = \displaystyle{n \choose k}\). |
Po sečtení všech odpovídajích
\(n\)-tic dostáváme:
\[(a+b)^n = a^n + \displaystyle{n \choose 1}a^{n-1}b + \displaystyle{n \choose 2}a^{n-2}b^2 + \ldots +
\displaystyle{n \choose k}a^{n-k}b^k + \ldots + \displaystyle{n \choose n-1}ab^{n-1} + b^n.\]
Protože platí \(1 = \displaystyle{n \choose 0}\) a také \(1 = \displaystyle{n \choose n}\), dostáváme
\((a+b)^n =\) |
\(\displaystyle{n \choose 0}a^n + \displaystyle{n \choose 1}a^{n-1}b + \displaystyle{n \choose 2}a^{n-2}b^2 + \ldots +
\displaystyle{n \choose k}a^{n-k}b^k + \ldots\) |
|
\(\ldots + \displaystyle{n \choose n-1}ab^{n-1} + \displaystyle{n \choose n}b^n.\) |
Tím je binomická věta dokázána.
Důkaz matematickou indukcí
1. Pro \(n=1\) platí
\[(a+b)^1 = \displaystyle{1 \choose 0}a + \displaystyle{1 \choose 1}b = a+b\].
2. Předpokládejme, že věta platí pro nějaké \(n=k\),
platí tedy
\[(a+b)^k = \displaystyle{k \choose 0}a^k + \displaystyle{k \choose 1}a^{k-1}b + \displaystyle{k \choose 2}a^{k-2}b^2 + \ldots + \displaystyle{k \choose k-1}ab^{k-1} + \displaystyle{k \choose k}b^k\]
Za tohoto předpokladu dokážeme, že věta platí také pro \(n=k+1\).
Víme, že \((a+b)^{k+1} = (a+b) \cdot (a+b)^k\).
Podle indukčního předpokladu můžeme výraz \((a+b)^k\) rozvinout podle binomické věty:
\[(a+b)^{k+1} = (a+b) \cdot \left[ \displaystyle{k \choose 0}a^k + \displaystyle{k \choose 1}a^{k-1}b + \displaystyle{k \choose 2}a^{k-2}b^2 + \ldots + \displaystyle{k \choose k-1}ab^{k-1} + \displaystyle{k \choose k}b^k \right]\]
Po roznásobení dostáváme:
\((a+b)^{k+1} = \displaystyle{k \choose 0}a^{k+1}\) |
\(+\) |
\(\displaystyle{k \choose 1}a^{k}b + \displaystyle{k \choose 2}a^{k-1}b^2 + \ldots + \displaystyle{k \choose k-1}a^2b^{k-1} + \displaystyle{k \choose k}ab^k\) |
\(+\) |
|
|
\(+\) |
\(\displaystyle{k \choose 0}a^{k}b + \displaystyle{k \choose 1}a^{k-1}b^2 + \displaystyle{k \choose 2}a^{k-2}b^3 + \ldots + \displaystyle{k \choose k-1}ab^{k}\) |
\(+\) |
\(\displaystyle{k \choose k}b^{k+1}\) |
Odpovídající členy sečteme:
\((a+b)^{k+1} =\) |
\(\displaystyle{k \choose 0}a^{k+1} + \left[ \displaystyle{k \choose 1} + \displaystyle{k \choose 0} \right] a^{k}b + \left[ \displaystyle{k \choose 2} + \displaystyle{k \choose 1} \right] a^{k-1}b^2 + \ldots\) |
|
\(\ldots + \left[ \displaystyle{k \choose k} + \displaystyle{k \choose k-1} \right] ab^{k} + \displaystyle{k \choose k}b^{k+1}\) |
Pro sečtení čísel v hranatých závorkách využijeme vlastnost kombinačních čísel
\[\displaystyle{n \choose k} + \displaystyle{n \choose k+1} = \displaystyle{n+1 \choose k+1}\]
\[(a+b)^{k+1} = \displaystyle{k \choose 0}a^{k+1} + \displaystyle{k+1 \choose 1}a^{k}b + \displaystyle{k+1 \choose 2}a^{k-1}b^2 + \ldots + \displaystyle{k+1 \choose k}ab^{k} + \displaystyle{k \choose k}b^{k+1}\]
Protože platí \(\displaystyle{k \choose 0} = 1 = \displaystyle{k+1 \choose 0}\) a také \(\displaystyle{k \choose k} = 1 = \displaystyle{k+1 \choose k+1}\), dostáváme binomickou větu pro \(n=k+1\):
\[(a+b)^{k+1} = \displaystyle{k+1 \choose 0}a^{k+1} + \displaystyle{k+1 \choose 1}a^{k}b + \displaystyle{k+1 \choose 2}a^{k-1}b^2 + \ldots + \displaystyle{k+1 \choose k}ab^{k} + \displaystyle{k+1 \choose k}b^{k+1}\]
Tím je platnost binomické věty dokázána.
Vzorec si snadněji zapamatujeme, když si uvědomíme, podle jakých pravidel
se mění kombinační čísla a exponenty u jednotlivých členů binomického rozvoje.
Všimněte si, že
exponenty mocnin se základem \(a\) klesají od \(n\) k nule
a naopak exponenty mocnin se základem \(b\) rostou od nuly k \(n\).
Součet exponentů je v každém členu stejný a roven \(n\).
Kombinační čísla, která jsou obsažena v každém sčítanci, začínají
\(\displaystyle{n \choose 0}\) |
a končí
\(\displaystyle{n \choose n}\).
|
Protože kombinační čísla v tomto vzorci vystupují v roli koeficientů
mnohočlenu, který vznikne umocněním binomu (dvojčlenu),
nazýváme je také binomické koeficienty.
Vyjádříme-li výraz \((a+b)^n\) pomocí
binomické věty, říkáme, že jsme jej rozvinuli podle
binomické věty, nebo že jsme utvořili binomický rozvoj
výrazu \((a+b)^n\).
Příklad
Pomocí binomické věty vypočtěte
\((x-1)^5\).
Řešení
\((x-1)^5\) |
\(= \left[ x+(-1) \right]^5 =\) |
|
\(= \displaystyle{5 \choose 0}x^5 + \displaystyle{5 \choose 1}x^4 \cdot (-1) + \displaystyle{5 \choose 2}x^3\cdot (-1)^2 + \displaystyle{5 \choose 3}x^2 \cdot (-1)^3 +\) |
|
\(\quad + \displaystyle{5 \choose 4}x \cdot (-1)^4 + \displaystyle{5 \choose 5}(-1)^5 =\) |
|
\(= x^5 + 5 \cdot x^4 \cdot (-1) + 10 \cdot x^3 \cdot 1 + 10 \cdot x^2 \cdot (-1) + 5 \cdot x \cdot 1 + (-1) =\) |
|
\(= \boldsymbol{x^5 - 5x^4 + 10x^3 - 10x^2 + 5x - 1}\) |
Příklad
Užitím binomické věty vypočítejte \(1{,}01^6\).
Řešení
\(1{,}01^6\) |
\(= \left( 1+10^{-2} \right)^6 =\) |
|
\(= \displaystyle{6 \choose 0} + \displaystyle{6 \choose 1}10^{-2} + \displaystyle{6 \choose 2} \left(10^{-2}\right)^2 + \displaystyle{6 \choose 3} \left(10^{-2}\right)^3 + \displaystyle{6 \choose 4} \left(10^{-2}\right)^4 +\) |
|
\(\quad + \displaystyle{6 \choose 4} \left(10^{-2}\right)^4 + \displaystyle{6 \choose 5} \left(10^{-2}\right)^5 + \displaystyle{6 \choose 6} \left(10^{-2}\right)^6 =\) |
|
\(= 1 + 6 \cdot 10^{-2} + 15 \cdot 10^{-4} + 20 \cdot 10^{-6} + 15 \cdot 10^{-8} + 6 \cdot 10^{-10} + 10^{-12}\) |
|
\(= \boldsymbol{1{,}061\,520\,150\,601}\) |
Příklad
Určete součet
\(\displaystyle{n \choose 0} + \displaystyle{n \choose 1} + \displaystyle{n \choose 2} + \ldots + \displaystyle{n \choose n-1} + \displaystyle{n \choose n}\),
|
kde \(n\) je nezáporné celé číslo.
Řešení
Jestliže rozvineme podle binomické věty výraz \((1+1)^n\),
dostaneme:
\((1+1)^n\) |
\(= \displaystyle{n \choose 0}1^n + \displaystyle{n \choose 1}1^{n-1} \cdot 1 + \displaystyle{n \choose 2}1^{n-2} \cdot 1^2 + \ldots + \displaystyle{n \choose k}1^{n-k} \cdot 1^k + \ldots\) |
|
\(\quad \ldots + \displaystyle{n \choose n-1}1 \cdot 1^{n-1} + \displaystyle{n \choose n}1^n =\) |
|
\(= \displaystyle{n \choose 0} + \displaystyle{n \choose 1} + \displaystyle{n \choose 2} + \ldots + \displaystyle{n \choose k} + \ldots + \displaystyle{n \choose n-1} + \displaystyle{n \choose n}\). |
Protože \((1+1)^n = 2^n\), máme výsledek:
\(\displaystyle{n \choose 0} + \displaystyle{n \choose 1} + \displaystyle{n \choose 2} + \ldots + \displaystyle{n \choose n-1} + \displaystyle{n \choose n} = \boldsymbol{2^n}\) |
Příklad
Pomocí binomické věty dokažte, že pro libovolné přirozené číslo
\(n\) je číslo \(8^n-1\) dělitelné sedmi.
Řešení
\(8^n-1\) |
\(= (7+1)^n - 1 =\) |
\(8^n-1\) |
\(= \left[ \displaystyle{n \choose 0} \cdot 7^n + \displaystyle{n \choose 1} \cdot 7^{n-1} + \ldots + \displaystyle{n \choose n-2} \cdot 7^2 + \displaystyle{n \choose n-1} \cdot 7 + \displaystyle{n \choose n} \right] - 1 =\) |
|
\(= \left[ \displaystyle{n \choose 0} \cdot 7^n + \displaystyle{n \choose 1} \cdot 7^{n-1} + \ldots + \displaystyle{n \choose n-2} \cdot 7^2 + \displaystyle{n \choose n-1} \cdot 7 + 1 \right] - 1 =\) |
|
\(= \displaystyle{n \choose 0} \cdot 7^n + \displaystyle{n \choose 1} \cdot 7^{n-1} + \ldots + \displaystyle{n \choose n-2} \cdot 7^2 + \displaystyle{n \choose n-1} \cdot 7 =\) |
|
\(= 7 \cdot \left[ \displaystyle{n \choose 0} \cdot 7^{n-1} + \displaystyle{n \choose 1} \cdot 7^{n-2} + \ldots + \displaystyle{n \choose n-2} \cdot 7 + \displaystyle{n \choose n-1} \right]=\) |
|
\(= 7k\), kde \(k\) je přirozené číslo. |
Číslo \(8^n-1\) je tedy pro každé přirozené číslo \(n\) dělitelné sedmi.
V některých případech nepotřebujeme znát celý binomický rozvoj, ale stačí nám
jen určitý člen. V binomickém rozvoji výrazu \((a+b)^n\) je koeficient u prvního členu
\(\displaystyle{n \choose 0}\), |
u druhého členu
\(\displaystyle{n \choose 1}\), |
u třetího členu
\(\displaystyle{n \choose 2}\), |
a tak dál,
u \(k\)-tého členu je tedy koeficient
\(\displaystyle{n \choose k-1}\). |
Z koeficientu můžeme odvodit celý
\(k\)-tý člen binomického rozvoje:
Pro všechna reálná čísla \(a, b\), každé přirozené číslo \(n\)a přirozené číslo \(k\), \(k \leq n+1\), platí, že \(k\)-tý člen binomického rozvoje výrazu \((a+b)^n\) má tvar
\[\displaystyle{n \choose k-1}a^{n-(k-1)}b^{k-1}.\]
Příklad
Určete desátý člen binomického rozvoje výrazu
\(\left( 2x^3 - \dfrac{\sqrt{2}}{x} \right)^{12}\) |
Řešení
Do vzorce pro \(k\)-tý člen dosadíme
\(a=2x^3\),
\(b=-\sqrt{2}/x\),
\(n=12\),
\(k=10\):
|
\(\displaystyle{12 \choose 10-1} \left( 2x^3 \right)^{12-(10-1)} \cdot \left( -\dfrac{\sqrt{2}}{x} \right)^{10-1} = \displaystyle{12 \choose 9} \left( 2x^3 \right)^3 \cdot \left( -\dfrac{\sqrt{2}}{x} \right)^9\) |
\(= -\dfrac{12!}{9! 3!} 2^3 x^9 \cdot \dfrac{\sqrt{2}^9}{x^9} = -220 \cdot 2^3 \cdot \left( 2^4\sqrt{2} \right) = \boldsymbol{-28\,160\sqrt{2}}\) |
Příklad
Určete, kolikátý člen binomického rozvoje výrazu
\(\left( 2x^3 + 3x^2 \right)^{10}\)obsahuje \(x^{23}\).
Řešení
\(k\)-tý člen binomického rozvoje výrazu
\(\left( 2x^3 + 3x^2 \right)^{10}\)má tvar
\(\displaystyle{10 \choose k-1} \left( 2x^3 \right)^{10-(k-1)} \cdot \left( 3x^2 \right)^{k-1} = \displaystyle{12 \choose 9} \left( 2x^3 \right)^3 \cdot \left( -\dfrac{\sqrt{2}}{x} \right)^9\).
|
Číselné koeficienty hodnotu exponentu mocniny \(x\) neovlivní, můžeme tedy dále počítat bez nich:
\(x^{3 \cdot \left[ 10-(k-1) \right]} \cdot x^{2 \cdot (k-1)} = x^{33-3k} \cdot x^{2k-2} = x^{31-k}\) |
Hledáme takový člen, který obsahuje \(x^{23}\):
\(x^{31-k} = x^{23}\) |
\(31-k = 23\) |
\(k=8\). |
V binomickém rozvoji daného výrazu je \(x^{23}\)
v osmém členu.
Vyjádření binomické věty pomocí sumy
Pro všechna čísla \(a, b\) a každé přirozené číslo \(n\) platí
\[(a+b)^n = \sum_{k=0}^n{\displaystyle{n \choose k}a^{n-k}b^k}\]