6. neděle v mezidobí B

Vstupní zpěv

Pane, panující Králi, / Jezu Kriste, Spasiteli, / shromážděni jsme v tvém jménu, / ctíme tě, přijmi poklonu.

Tys zákona vydavatel, / zároveň jeho plnitel: / učils bližní milovati / a sám tak ráčil činiti.

Potkav se s malomocnými, / opodál volajícími, / ty ses nad nimi smiloval, / zahynouti v bědách nedal.

Smiluj se, Pane, nad námi, / na duši malomocnými, / očisť mocí Ducha svého / všechny, kdo jsou srdce mdlého.

Zpěv před evangeliem

K chvále Pána Boha svého, / v dobrodiních velikého, / povstaň každá duše věrná, / z dobroty jeho stvořená. / Aleluja.

Neb před věky stanovenou / milost, v slibech oznámenou, / v Synu svém milém naplnil, / v němž drahé spasení zjevil. / Aleluja.

Proto jej máme chváliti, / jméno jeho velebiti: / že je Spasitel, ukázal, / spasení skutky dokázal. / Aleluja.

Zpěv k přípravě darů

Chvalte Hospodina, nebe, země Pána, / chvalte, oslavujte, chvalte, oslavujte / a jemu zpívejte.

Neb nám dobře činí, dává i spasení, / poslal Syna svého, poslal Syna svého / na svět k vykoupení.

Proto mu zpívejte, na harfy mu hrajte, / houslemi, cimbály, houslemi, cimbály / jeho zvelebujte.

Varhany, zahřměte, pozouny, mu zněte, / všechno, co ducha máš, všechno, co ducha máš, / chval jej, je Pán Bůh náš.

Budiž chvála Otci, Synu rovné moci, / i Duchu svatému, i Duchu svatému, / v Trojici jednomu.

Zpěv k přijímání

Pane Ježíši Kriste, / tys Syn Boží zajisté, / v tebe srdcem věříme, / s Otcem i Duchem ctíme.

Neb ty jsi Slovo věčné, / v srdci Božím složené, / jímž vše učiněno jest, / budiž tobě chvála, čest.

My jsme tebou stvoření, / obraz tvůj učinění, / k tobě se přiznáváme, / tebe za Pána máme.

My jsme draze koupeni, / krví tvou zaplaceni, / ty jsi náš Pán jediný, / nemá k nám práva jiný.

My jsme tvoji a ty náš, / to svědectví sám dáváš, / skrze svaté slovo své, / po všem světě rozseté.

Jím se k nám přihlašuješ, / svou milost nám daruješ, / v tom máme potěšení, / všechno svoje doufání.

Ty se k nám jistě přiznáš, / v den soudný za své vyznáš, / dáš slávu v své radosti, / kde chvála na výsosti.

O Ježíši velebný, / Pane a Králi slavný, / dej se v slávě viděti, / věčně s tebou bydleti.

Nebo

Jezu Kriste, štědrý kněže [novější]… (jako při: None – str. 114)

Jezu Kriste, štědrý kněže, / s Otcem, Duchem jeden Bože, / tvoje štědrost naše zboží, / z tvé milosti.
A tys nyní mezi námi, / tvé tělo trpělo rány / za nás za hříšné křesťany, / z tvé milosti.
Tys ráčil v nás přebývati, / chléb vezdejší chtěls náš býti / chtě nás takto obživiti, / z tvé milosti.
Ó tvá dobroto k nám božská, / ó milosti tvá předivná, / dáváš nám chléb svého těla, / z tvé milosti.
Dals krev z těla vycediti / a tu nám dnes dáváš píti, / chtě nás takto obživiti, / z tvé milosti.
Vskutku se nám zcela dáváš, / svou milostí k nám plápoláš, / a nás za sobě vzácné máš, / z tvé milosti.
Taks nás ráčil milovati, / žes svůj Život nám chtěl dáti / a smrt naši překonati, / z tvé milosti.
Věru, drazes nás vykoupil, / pro nás zemřel a nás spasil, / a taks nám věrně posloužil, / z tvé milosti.
Tohos paměť nám zůstavil, / své tělo jsi nám připravil, / chléb vezdejší abys náš byl, / z tvé milosti.
O křesťané, z hříchů vstaňme, / dobré nám dané poznejme, / k Pánu Ježíši chvátejme, / v té milosti.
Chléb ten nebeský chutnejme, / jísti jeho zde žádejme, / proto svatě přebývejme, / v té milosti.