- Nejvyšší kníže pastýřů, / budiž od nás veleben, / buď, Pane, svých služebníků, / mezi námi vyvýšen; / tobě je Otec darem dal, / tys je v své účastenství vzal, / tak Otce oslavoval.
- Číms pro svou důstojnost, Kriste, / od Otce obdařen byl, / tíms z milosti lidi hříšné / k spáse jejich obdařil, / když jsi jim apoštoly dal, / potom jiné mnohé přidal, / taks církev opatroval.
- Stejně také připravuješ / podnes své služebníky, / v témž Duchu je ustavuješ / za těch prvních náměstky, / neboťs řekl: »Já jsem s vámi / vždycky, do světa skonání.« / Aj, divné přebývání.
- Budiž tobě chvála, Kriste, / že s námi vždy zůstáváš / a jako dříve sluhy své / tak i nyní nám dáváš; / tobě za to děkujeme, / v nich my tebe přijímáme, / to vše k tvé cti a slávě.
Píseň 67a; varhanní doprovod