4. neděle velikonoční

Vstupní zpěv

  1. Zachovej nás při svém slovu / a dej k němu víru živou, / ty sám, Ježíši, Pane náš, / neboť ty mdlobu nás všech znáš.
  2. O dobrý Pastýři, Kriste, / opatruj malé stádce své, / věrnými správci obdař nás, / nájemců nedbalých zbav nás.
  3. Pas nás na horách zelených, / na trávnících přerozkošných, / pastvu slova svého daruj, / bludů škodlivých uvaruj.
  4. V čemkoli jsme pobloudili, / naprav nás, Pastýři dobrý, / k stádu svému na ramenou / přines ovci svou ztracenou!

Píseň 37a; varhanní doprovod

Zpěv před evangeliem

  1. Prozpěvujme v utěšení, / pamatujíce vzkříšení / ukřižovaného Krista, / v němž jest nám naděje jistá. / Aleluja.
  2. Kristus, prostředník a smírce, / u Otce svého přímluvce, / mocný král, velekněz svatý, / právem v tu čest je přijatý. / Aleluja.
  3. Ve společenství duchovním / dává Pán pomoc všem věrným, / v službě, Čtení i svátosti, / k naději věčné radosti. / Aleluja.

Píseň 2e; varhanní doprovod

Zpěv k přípravě darů

  1. Pane, v tebe doufá stádce, / buď náš pomocník a rádce, / dělníky své vysílaje, / chrám svůj svatý vzdělávaje.
  2. Viz osoby vyvolené, / k službě církve povolané, / úmluvu svou učiň s nimi, / ať jsou vpravdě sluhy tvými.
  3. Předcházej je, ať v tvé síle / rozhojní se v dobrém díle, / dej jim hodnost k povolání, / z Ducha tvého pomazání.
  4. Dej, ať stálí jsouce v boji, / v tom, cos svěřil, věrně stojí, / po práci pak dokonalé / vejdou v radost tvou, ó Pane.

Píseň 66a; varhanní doprovod

Zpěv k přijímání

  1. Nejvyšší kníže pastýřů, / budiž od nás veleben, / buď, Pane, svých služebníků, / mezi námi vyvýšen; / tobě je Otec darem dal, / tys je v své účastenství vzal, / tak Otce oslavoval.
  2. Číms pro svou důstojnost, Kriste, / od Otce obdařen byl, / tíms z milosti lidi hříšné / k spáse jejich obdařil, / když jsi jim apoštoly dal, / potom jiné mnohé přidal, / taks církev opatroval.
  3. Stejně také připravuješ / podnes své služebníky, / v témž Duchu je ustavuješ / za těch prvních náměstky, / neboťs řekl: »Já jsem s vámi / vždycky, do světa skonání.« / Aj, divné přebývání.
  4. Budiž tobě chvála, Kriste, / že s námi vždy zůstáváš / a jako dříve sluhy své / tak i nyní nám dáváš; / tobě za to děkujeme, / v nich my tebe přijímáme, / to vše k tvé cti a slávě.

Píseň 67a; varhanní doprovod

Nebo

  1. Bůh lidem ze své milosti / a ze spásy potřebnosti / založil řád svatý v církvi / mezi svými učedníky.
  2. Kněze si z lidu vybírá / a mezi lid je posílá, / aby mu věrně sloužili, / lidem k nebi vůdci byli.
  3. Jako Kristus z učedníků / sedmdesát vzal dělníků, / k úřadu je ustanovil, / dal jim na svém díle podíl,
  4. tak i apoštolé svatí, / Duchem svatým jsouce jatí, / jáhny sobě vybírali, / prací svých jim díl předali.
  5. A aby v budoucnu stálý / řád mohl být zachovaný, / vybrali také ten způsob, / potřebný k vybrání osob:
  6. Svědectví mají mít dobré / ode všech, i těch, kdo jsou vně, / ve všem mírní a střízliví, / marných zisků nebýt chtiví.
  7. Mají mít ctnost víry pravé / a svědomí čisté zdravé, / být úřadu církevního / hodni z úsudku Božího.
  8. Potřebuje je i nyní / církve Boží shromáždění, / a proto k Bohu volejme, / Pána žně o to žádejme:
  9. Ty jsi, Kriste, církve své sám / nejvyšší správce, budiž nám / přítomen také i nyní, / v jejich kněžském působení.
  10. Ach, sám ty, sám je nám dávej, / a Duchem svým jim pomáhej, / do srdce jim dávej milost, / k svatým pracím též horlivost.
  11. Utvrď je v pravém křesťanství, / ve svatém duchovním kněžství, / v němž vnitřní záleží hodnost / a k posvátné službě schopnost.
  12. Uděl jim darů potřebných, / k pracím všem milostí hojných, / pro tebe ať břímě nesou, / užitek mnohý přinesou.
  13. Promluv si sám v srdci s nimi, / učiň učedníky svými / a naplň je svou milostí, / důstojnou oděj hodností.
  14. Vyslyš to naše volání, / vylej na ně požehnání, / ó nejvyšší Biskupe náš, / koho jsi zvolil, ty sám znáš.

Píseň 69b; varhanní doprovod