4. neděle adventní
Vstupní zpěv
- Všichni věrní křesťané, veselme se nyní, / pamatujme společně Kristovo vtělení, / v němž milost svrchovaná nám je ukázána / od Boha předobrého, laskavého Pána.
- Co Bůh zdávna uložil v své přetajné radě, / to již zjevně naplnil, když poslal ku Panně / archanděla svatého z nebeské výsosti, / aby jí vypravoval noviny radosti.
- »Ty jsi ta požehnaná nade všecky jiné, / chce míti Pán nebeský v tobě bydlení své / a v tvém čistém životě člověčenství vzíti, / Duchem svatým předivně všecko způsobiti.«
- Chvalme Boha vesele, spolu zpívajíce, / a v svém srdci plesejme, čest mu vzdávajíce, / že nám dal veliký dar, Syna vtěleného. / Buď věčně požehnáno svaté jméno jeho.
Píseň 9c; varhanní doprovod
Zpěv před evangeliem
- Veselými hlasy spolu prozpěvujme, / vždycky po vše časy v Bohu se radujme, / chválu vzdávajíce, / za dobrodiní mu stále děkujíce.
- Radost nevýslovná všemu světu přišla, / když hvězda přejasná z Jakuba nám vyšla, / z níž slunce světlosti / povstalo předivně všem věrným k radosti.
- Hvězda ta přeskvoucí je Panna Maria, / jež to drahé slunce, Krista, porodila, / kterýžto z temnosti / ráčil nás vyvésti, přivést k své jasnosti.
- Amen, aleluja, budiž věčná chvála / Králi nebeskému od nás dokonalá. / Jenž jsi věčným Pánem, / dej nám tě chváliti až na věky. Amen.
Píseň 5a; varhanní doprovod
Zpěv k přípravě darů
- Poslán jest od Boha anděl, / nazvaný jménem Gabriel / od Boha má svoje jméno, / jež znamená sílu jeho.
- Do krajiny galilejské, / kde je město nazaretské, / v tom městě Maria Panna, / Josefovi zasnoubená.
- Vešel k ní ten silný anděl, / jenž o svaté Panně věděl / v tom městě přebývající, / pozdravil ji touto řečí:
- »Zdráva buď, plná milosti, / to ti Bůh vzkázal z výsosti, / že tě vyvolil nad jiné, / dá požehnání předivné.
- Počneš syna a porodíš, / jehožto jméno Pán Ježíš, / on sám kralovati bude, / království konce nebude.«
Píseň 10a; varhanní doprovod
Nebo
Anděl k Panně Maru… (jako při: None – str. 649)
- Anděl k Panně Marii od Boha poslaný / přišel jí zvěstovati Kristovo vtělení. / Panna, když pozdravení hlasu uslyšela, / o těch věcech předivných sobě rozjímala.
- Anděl praví: Duch svatý tě plodnou učiní / a tebe Pán nejvyšší svou mocí zastíní. / A porodíš nám Syna, jejž lid bude ctíti, / jemuž Otec nebeský chce království dáti.
- Proto, Kriste, Pane náš, Synu Boha Otce, / toto naše zpívání, náš věrný přímluvce, / račiž mile slyšeti, smíření zjednati / s Bohem Otcem nebeským, potom milost dáti.
Píseň 106a; varhanní doprovod
Zpěv k přijímání
- Z nebe posel vychází, / zdávna již žádaný, / k Panně Marii vchází, / od Boha poslaný, / ten rajský archanděl, / nazvaný Gabriel.
- Pokorně se pokloniv, / koná své poselství, / svou hlavu ctně nakloniv, / ctí svaté panenství, / Pannu pozdravuje, / divnou věc zvěstuje.
- »Zdrávas, Panno, milostí / božskou naplněná, / krásou všelikých ctností / nad jiné vznešená, / porodíš synáčka, / Božího miláčka.
- Syn Boží tebe volí, / chce tě matkou míti, / jak jen srdce tvé svolí, / hned ho máš počíti, / svol, Panno přečistá, / počni Pána Krista.
- Proč se rdíš, proč vyptáváš, / jak to může býti? / Ač muže nepoznáváš, / nemeškej svoliti, / panenství nezrušíš, / že jsi matkou, zkusíš.
- Neboj se, to učiní / sám Bůh všemohoucí, / tebe čistou zastíní / Duch svatý žádoucí; / co nelze mysliti, / může Bůh činiti.«
- Když tak Maria slyší / anděla svatého, / dí: »Já jsem ta nejnižší / dívka Pána mého. / Chci, ať se mi stane / podle vůle Páně.«
- Plesej, Královno rajská, / že jak jsi svolila, / divné věci moc božská / v tobě způsobila, / počalas v svém těle / světa Spasitele.
- Milá Boží Matičko, / buď naší řečnicí, / promluv za nás slovíčko, / buď orodovnicí, / koho ty zastáváš, / věčně zachováváš.
Píseň 11a; varhanní doprovod
Nebo
Vítej, Jezu Kriste, z nebeské výsosti… (jako při: 2. neděle adventní – str. 18)
- Vítej, Jezu Kriste, z nebeské výsosti, / vítej z Panny čisté, náš předrahý hosti. / Přišels k nám od Otce, spasení původce, / z tebe se těšíme, všichni radujeme, / Kriste, Králi náš.
- Navštívils nás hříšné zde v tomto vězení, / z lásky své přílišné, nás všech k vyproštění. / S nebeským bohatstvím přišels k nám chudičkým, / bys nás obdaroval, sebe sama nám dal, / Kriste, Králi náš.
- Ty jsi Král důstojný, Syn Všemohoucího, / Pán a Bůh velebný, nad nějž nic vyššího: / Sebe jsi ponížil, pro nás hříšné zmařil, / učiněns podobný nám, krom hříchu rovný, / Kriste, Králi náš.
- Ó, co tebou hnulo, že ses tak ponížil, / co k tomu nutilo, abys hříšným sloužil? / Než milost horlivá, ta spravedlnost tvá, / chtěls ji vždy činiti, naším bratrem býti, / Kriste, Králi náš.
- Kázals zvěstovati až do končin země, / všudy provolati, bys znám byl ve světě: / »Rcete té truchlivé mé dceři siónské, / aj, Král tvůj béře se, zboží věčné nese.« / Vítej, Králi náš.
- Ó dcero siónská, ty křesťanský lide, / ježs byla žalostná, prozpěvuj vesele, / ke cti Krále svého, Pána milostného, / jenž tebe navštívil, navěky utěšil, / Kristus, Král, Pán náš.
- Povstaň již ochotně, se vší úctivostí, / přijmi jej radostně se vší poddaností. / Volej, duše každá, k milosti povolná: / »Rač ke mně vejíti, navěky spasiti, / Kriste, Králi náš.«
Píseň 7a; varhanní doprovod