Řešit kvadratickou rovnici s reálnými koeficienty, kde
, pokud má nezáporný diskriminant, už umíme
z doby, kdy se probíralo téma rovnice.
Tehdy jsme kořeny počítali podle vztahu .
Nyní se budeme zabývat případem, kdy je diskriminant záporný. Rovnice má opět dva různé kořeny. Ale protože je diskriminant záporné číslo, nelze z něho v oboru reálných čísel vyjádřit odmocninu.
Řešíme-li kvadratickou rovnici v oboru komplexních čísel, postupujeme takto.
Záporné číslo zapíšeme jako
. Rovnost
platí,
protože
. Číslo
je nezáporné, takže z něho
už lze počítat druhou odmocninu. To znamená, že kořeny rovnice získáme
ze vztahu .
Jak vidíme ze znamének u imaginaráních složek, tyto dva kořeny jsou navzájem komplexně sdružená imaginární čísla.
Výše uvedené poznatky lze shrnout do následující věty.
Kvadratická rovnice s reálnými koeficienty, kde
,
a záporným diskriminantem
má v oboru komplexních čísel právě dva kořeny,
a to sdružená imaginární čísla ,
.
V oboru komplexních čísel má tedy každá kvadratická rovnice s reálnými koeficienty řešení.
Kromě kvadratických rovnic s reálnými koeficienty existují také kvadratické rovnice s koeficienty komplexními. Toto téma je však nad rámec našeho učiva, a proto se ním nebudeme podrobněji zabývat. K jeho nastudování je možné použít knihu [1] z přehledu použité literatury.
>>nahoru<<Binomickou rovnicí s neznámou nazveme každou rovnici tvaru
, kde
.
Každou binomickou rovnici lze upravit na tvar . Řešit takovou rovnici pak znamená
určit všechny
-té odmocniny z čísla
. Označíme
.
Je-li tedy , pak i
a rovnice má právě jedno řešení
.
Je-li a
, pak rovnice má
různých komplexních kořenů, a to
, kde
.
Tyto kořeny jsou vrcholy pravidelného -úhelníka se středem v počátku a poloměrem kružnice opsané
.
Podrobnější odvození kořenů rovnice bylo uvedeno v
kapitole
n-tá odmocnina z komplexního čísla.
Binomickou rovnici , kde
,
lze také řešit pomocí rozkladu levé strany
na součin mnohočlenů.
Při tomto postupu nejprve obě strany
rovnice vydělíme číslem a poté rozložíme levou
stranu na součin mnohočlenů nižších stupňů. Dále využijeme vlastnosti součinu,
že součin je roven nule, pokud je roven nule alespoň jeden z činitelů. Položíme všechny mnohočleny rovny nule
a z takto vzniklých dílčích rovnic dopočítáme všechna řešení původní rovnice.
Při rozkladu levé strany se často používají vzorce