4. neděle postní C

Vstupní zpěv

Chval Hospodina, Sióne, / bezpečnýms učiněn, / neboť po žehnání hojné / dal Pán synům tvým všem. / Pevné učinil brány tvé, / postavil v tobě zdi živé, / ohrady tvé silné.
K tobě slovo své posílá / Spasitel v hojnosti, / aby každá duše byla / vedena k milosti: / Zjevuje slovem vůli svou, / lidem k spasení potřebnou, / a sobě líbeznou.
V tom je bezpečnost Sióna, / všech, kteří v něm bydlí, / že často kázání slova / se v něm konávají, / svátostí přisluhování / k spasitelnému vzdělání, / k církve zachování.

Nejsem hoden, abych tebe / já svým otcem jmenoval, / můj laskavý Otče z nebe, / ty jsi mě k sobě volal, / ale já jsem hlasu tvého / nechtěl slyšet otcovského, / v hříších jsem setrvával.
Mnohá jsou má přestoupení, / nemohu je spočítat, / však u tebe odpuštění / může hříšník nalézat. / Nechceš smrti bezbožného, / ani syna nehodného, / věřím, nechceš zatratit.
Nezamítáš bloudícího / nikdy, Otče, od sebe, / uslyš i mě, kajícího / hříšníka, v mé potřebě, / a pro Krista, Syna svého, / toho Spasitele mého, / buď milostiv hříšnému.

Kristus, příklad pokory, Pán náš milostivý, / Otce svého Syn milý a jednorozený, / pro hříšného člověka ráčil býti chudý, / ač byl od věčnosti Bohu Otci rovný.
S křížem svým dobrovolně úzkou cestou se bral, / tak království věčného nám bránu otvíral, / musil mnoho trpěti, tak v slávu vejíti, / když mu nechtěl Otec nijak ulehčiti.
Dej, ať můžem za tebou s křížem svým stačiti, / po tvé cestě chodíce tě následovati, / ďábla se nic nebáti, ve víře trvati, / a navěky šťastně s tebou kralovati.

Ježíši, chlebe andělský, / ty jsi Pán a Bůh můj, / po tobě lačníme vždycky, / ty nás krm, napojuj. / Ježíši, lačním, nakrm mě, / Ježíši, žízním, napoj mě, / tys Pán můj a Bůh můj.
Ježíši, bloudím, hledej mě, / ty jsi pravá cesta; / Ježíši, jsem slepý, veď mě, / sviť mi, světlo světa. / Ježíši, jsem nuzný, chudý, / ty jsi bohatý, Pán mocný, / uzdrav, jsem nemocný.
Ježíši, truchlím, navštiv mě, / jsem smutný, utěš mě; / Ježíši, slábnu, posil mě, / neznámý, přijmi mě. / Jsem příchozí od daleka, / má duše se v hříších leká, / veď, proveď, doveď mě.
Já jsem hořký, a tys sladký, / já jed, a ty jsi med; / ty jsi čistý, já nečistý, / tys oheň, já jsem led. / Já poddaný, ty jsi Pán můj, / já stvoření, ty jsi Bůh můj, / tys Pán můj, tys Bůh můj.