Pátek po 2. neděli postní
Vstupní zpěv
- Ó Spasiteli Ježíši, / ty jsi sám ze všech nejlepší, / dej nám znáti, cos učinil, / z tvé milosti.
- O veliká tvá láska k nám, / kterous hojně ukázal nám, / přijals naše člověčenství, / z tvé milosti.
- Pracoval jsi do únavy, / smilovával ses nad námi, / čině dobře zlým i dobrým, / z tvé milosti.
- Nemocné jsi uzdravoval, / a nevděčnost za to přijal, / dobro nepřestals činiti, / z tvé milosti.
Píseň 44d; varhanní doprovod
Nebo
Ježíš dobrý sám jediný… (jako při: Středa po 2. neděli postní – str. 88)
- Ježíš dobrý sám jediný / dobrovolně a bez viny / trpěl všeliké trápení / pro všech hříšníků spasení. / Hleďme jej vždy milovati, / jemu za to vděčni býti.
- Zemřel za nás z té příčiny, / aby za všech lidí viny / Bohu zadostiučinil, / ač se sám nic neprovinil. / Hleďme jej vždy milovati, / jemu za to vděčni býti.
- V srdci, v ústech ať tě máme, / s tebou kříž svůj ať neseme, / by v nás, Kriste, nezhynulo, / co se nám od tebe stalo. / Chceme tě vždy milovati, / tobě za to vděčni býti.
- Sinalost tvá naše zdraví / a koruna vykoupení, / buď kříž tvůj zkrocení naše, / dokud jsme zde v tomto čase. / Chceme tě vždy milovati, / tobě za to vděčni býti.
Píseň 85b; varhanní doprovod
Zpěv před evangeliem
- Otce věčného Moudrost, / sama božská Pravda, / Ježíš Kristus, byl zajat, / souzen časně zrána.
- Od známých, učedníků, / od všech byl opuštěn, / od nevěrného lidu / vydán, vysmán, zmučen.
Píseň 41b; varhanní doprovod
Nebo
Navštiv nás, Kriste žádoucí… (jako při: Středa po 2. neděli postní – str. 89)
- Navštiv nás, Kriste žádoucí, / Pane světa všemohoucí, / dej nám, ať tebe poznáme, / bez hrůzy tebe čekáme.
- Protos vstoupil v život Panny, / Syn Boží, světu vydaný, / chud, bled, bit, pro nás ohavný, / po tváři zedrán, zplivaný.
- Potil ses potem krvavým, / visel jsi s lotrem rouhavým, / rouhání, smrt jsi podstoupil, / od smrti nás tak vykoupil.
Píseň 38a; varhanní doprovod
Zpěv k přípravě darů
- Ó veliká milost Syna Božího! / Ráčil v světě trpěti mnoho / pro naše spasení, / a tak nás zprostil věčného vězení.
- Umučení Páně pamatujíce, / jeho srdečně litujíce, / víru zachovejme, / a tak s ním věčně v radosti budeme.
Píseň 40a; varhanní doprovod
Nebo
Ježíš Kristus, Syn Boží… (jako při: Středa po 2. neděli postní – str. 89)
- Ježíš Kristus, Syn Boží, / moudrost Otce svého / ráčil mnoho trpěti / v světě pro hříšného.
- Vizme, milí křesťané, / co nám Pán učinil, / jak všechno pro nás trpěl, / ač se neprovinil.
- Kriste, pro kříž a bolest / umučení tvého, / dovediž nás po smrti / do království svého.
Píseň 41a; varhanní doprovod
Zpěv k přijímání
- Král nebeský, Pán Ježíš, Bohu Otci rovný, / ráčil býti na zemi člověku podobný / a pro lidskou ubohost chtěl sám nuzný býti, / dobrovolně pokutu hříšných na se vzíti.
- V náramném ponížení v světě se ukázal, / v tom svou lásku velikou k nám hříšným dokázal; / toho, jejž obsáhnouti nebesa nemohla, / toho láska horlivá k nám na zemi strhla.
- Mezi vlastní když přišel, od nich byl pohrdán, / od těch, jež uzdravoval, býval potupován, / od svých přátel, příbuzných mezi cizí vyhnán, / potom od učedníka k smrti těžké vydán.
- Na svých ramenou svatý kříž k své smrti nesa, / skrze něj otevříti měl věrným nebesa, / bránil ženám plačícím jeho litovati, / aby spíše každý znal, proč ho milovati.
- Pohleďme na Ježíše s pravou kajícností, / snažně žádejme býti vždy v jeho milosti, / bychom zůstávajíce s ním pevně spojeni / blízkým svým odpouštěli všechna provinění.
- Kéž bychom pospíšili svůj kříž nésti za ním, / cestou víry chodíce a pracujíce s ním, / nepřátel se nebáli jsouc jím posilněni, / neboť po smrti navěky budem potěšeni.
Píseň 34b; varhanní doprovod
Nebo
Kristus, příklad pokory… (jako při: Pátek po 2. neděli postní – str. 94)
- Kristus, příklad pokory, Pán náš milostivý, / Otce svého Syn milý a jednorozený, / pro hříšného člověka ráčil býti chudý, / ač byl od věčnosti Bohu Otci rovný.
- Když se na svět narodil z Panny Syn člověka, / v jesličky jej vložila jeho milá matka, / plénkami obvinula jako dívka chudá, / Bohu se líbila ta její pokora.
- Od nepřátel stíhání, s matkou utíkání, / před Židy ukrývání, pro naše spasení / ráčil vše podstoupiti, lidem poddán býti, / jsa poslušen Otce opravdu až k smrti.
- Od ďábla pokušení, od lidí hanění, / od přátel utrhání, od cizích rouhání, / nikde místa nemaje pro hlavy složení, / Král nebeské slávy je dán v pohanění.
- Hlad, žízeň, horko, zimu největší chudobu, / vzal na sebe člověka prvního pokutu, / v potu tváře s bolestí a s pláčem pracoval, / a věčného chleba nám lidem dobýval.
- Pilné ovci hledaje, jež byla ztracena, / naleznuv ji milostně vzal na svá ramena; / dobrý Pastýř svým ovcím věčný chléb připravil, / šel za ovce na smrt, život svůj položil.
- S křížem svým dobrovolně úzkou cestou se bral, / tak království věčného nám bránu otvíral, / musil mnoho trpěti, tak v slávu vejíti, / když mu nechtěl Otec nijak ulehčiti.
- Dej, ať můžem za tebou s křížem svým stačiti, / po tvé cestě chodíce tě následovati, / ďábla se nic nebáti, ve víře trvati, / a navěky šťastně s tebou kralovati.
Píseň 34a; varhanní doprovod
Nebo
Zdráv buď, laskavý Ježíši… (jako při: Středa po 2. neděli postní – str. 90)
- Zdráv buď, laskavý Ježíši, / pravý Boží Synu, / zdráv buď, Beránku nejtišší, / tys pro lidskou vinu / z nebe k nám na svět sestoupil, / hořkou smrt kříže podstoupil, / abys nás vykoupil.
- Věřím, že tvé drahé tělo, / z Panny narozené, / kteréžto na kříži pnělo, / za nás umučené, / v této oltářní svátosti / skryté je bez pochybnosti, / pouze z tvé milosti.
- Věřím, že v tvém umučení / tvá krev vycezená, / která pro nás v den vzkříšení / s tělem je spojená, / s tvou duší i člověčenstvím, / se všemi údy i božstvím / bere se v svátosti.
- Doufám, můj milý Ježíši, / přítomný v svátosti, / potěšení věrných duší / a dárce milosti, / že skrz toto přijímání / i nyní i v čas skonání / dojdu smilování.
- Miluji tebe srdečně, / Ježíši laskavý, / a chci tě milovat věčně, / králi věčné slávy. / Pro tu lásku chci umříti, / svou krví ji potvrditi, / chceš-li ty tak míti.
Píseň 94f; varhanní doprovod