33. neděle v mezidobí C

Vstupní zpěv

Ježíš Kristus, Král nejvyšší, / přijde k nám s nebeskou říší / k soudu všech živých i mrtvých / podle hlasu Písem svatých.
Příchodu svého znamení / předpovídá v svém učení, / podle nich máme poznati, / že se již chystá přijíti.
Toto my vírou držíme; / kéž i ustavičně bdíme / v modlitbách, v dobrém činění, / čekáme Pána k souzení.

Prozpěvujme v utěšení, / pamatujíce vzkříšení / ukřižovaného Krista, / v němž jest nám naděje jistá. / Aleluja.
Žádejme božské milosti, / ať nám v jeho účastnosti / dá do konce setrvati, / po smrti s ním kralovati. / Aleluja.
V den vzkříšení blaženého / dá dojíti podobného / těla, duše oslavení, / dokoná v nás své spasení. / Aleluja.

Všemohoucí Stvořiteli, / nebe, země slavný Králi, / nad tě mocnějšího / není, nebude a nebylo.
Pro člověka vykoupení / Syna jsi poslal na zemi, / aby v člověčenství / ztracené dobyl nám dědictví.
Měj lítost nad námi, Pane, / křehkost nás ke hříchu táhne, / rač nás posilniti, / pomoz nad hříchy zvítěziti.
Neb ty znáš srdce každého, / zlého a také dobrého, / polepši nás hříšné, / přijmi po smrti mezi svaté.
Kde tobě chvála bez konce, / blahoslavená Trojice, / tam tebe vzývají, / svatý, svatý Pán Bůh zpívají.

Má duše neopuštěj nikdy Boha svého, / neb on mě neopustí též času žádného. / V něm je má naděje, / on mě ve dne i v noci opatruje svou mocí / když se mi zle děje.
Ze srdce mu děkujme, Stvořiteli svému, / a vděčnost prokazujme každou chvíli jemu. / Šťastná je hodina, / v kterou člověk s vděčností a upřímnou vroucností / na Boha vzpomíná.
Jiný pak čas maříme, i svá léta mnohá, / cokoli v nich činíme, nemyslíc na Boha. / Kdo se ho zde bojí / a věrně jemu slouží, ten k životu věčnému / pomalu se strojí.
Neb tento svět pomine i marnosti jeho, / jako voda uplyne vše, co v něm slavného, / ale my z hrobů ven, / byť sebe hlubší byly, poležíce v nich chvíli, / vstanem zas v soudný den.
Pak tělo oslavené s duší svou se spojí, / a půjde obnovené a slavné v pokoji / do ráje věčného, / kde budem kralovati, Bohu chválu vzdávati, / vše z milosti jeho.
Tak Bůh Otec uložil, všech věcí Stvořitel, / svůj život vynaložil proto můj Spasitel, / abych s ním žil věčně; / Duch svatý to stvrzuje, v srdci mém osvědčuje, / vím o tom bezpečně.
Proto vesele čekám poslední hodinu, / smrti se nic nelekám, neb vím, že mou vinu / smývá Živý pramen, / na kříži se prýštící, život mi dávající: / Přijď, Kriste, přijď, amen.