32. neděle v mezidobí A

Vstupní zpěv

Povstaňte, Boží věrní, chystejte lampy své, / přišel již čas večerní, jdou mrákoty tmavé; / hle, Ženich, vstříc vyjděte, jde se slavnou mocí, / modlete se a bděte, je blízko půlnoci.
Lampy hotové mějte a dosti oleje, / na spasení čekejte, připravte srdce své; / když hlas strážných ve městě »Ženich blízko!« volá, / jste-li k němu na cestě, rcete: »Aleluja.«
Hlavy své pozdvihněte, panny opatrné, / jen vstříc s plesáním jděte k té říši výborné; / hle, svatba je hotova, otevřeny dveře, / nevěsto Beránkova, tvůj Ženich se béře.

Píseň 34d; varhanní doprovod

Zpěv před evangeliem

Procitni, ó lide Boží, / již volají strážní na věži: / Vzbuď se, ó Jeruzaléme! / Již hodina je půlnoční, / již ze všech stran volají všichni: / Kde jste, ó vy panny moudré? / Již vstaňte, ženich jde: / vezměte lampy své, / aleluja, / připravte se k svatbě věčné, / vstříc Pánu rychle vyjděte.

Píseň 97a; varhanní doprovod

Nebo

K chvále Pána Boha svého, / v dobrodiních velikého, / povstaň každá duše věrná, / z dobroty jeho stvořená. / Aleluja.
Chvalme my Pána Ježíše, / kterak můžeme nejvíce, / neboť je té chvály hoden, / není mu žádný podoben. / Aleluja.

Píseň 2a; varhanní doprovod

Zpěv k přípravě darů

Pánu všichni prozpěvujte, / kteří na zemi bydlíte, / vstupte před něj s důvěrností / služte mu stále s radostí.
Vězte, že on je Pán Bůh náš, / ne my sebe, on stvořil nás, / abychom byli lid jeho, / dobré ovce pastvy jeho.
Vděčně ho oslavujíce, / do bran jeho vcházejíce, / oslavujte v síních jeho / jej k sobě tak laskavého.
Chvalte s upřímnou vděčností / slávu jeho velebnosti, / jeho jméno vyvyšujte, / chvalte, ctěte, vyznávejte.
Neboť dobroty je plný, / od věků v ní neproměnný, / věčná je i pravda jeho, / nikdy nemýlí žádného.

Píseň 89a; varhanní doprovod

Zpěv k přijímání

Ó Jezu Kriste, Synu Panny čisté, / shlédni na nás, / svou svatou milostí zahřívej nás, / aby tvé slavné jméno / v nás i v církvi tvé vždy bylo / chváleno a velebeno.
Ty jsi andělský chléb živý, nebeský, / k nám jsi sstoupil, / abys přetěžkou smrt sám podstoupil; / nás dobyls pracně sobě, / proto všecko dobré máme / zde i věčně jenom v tobě.
Pro ponížení, tvé v světě zmaření / jsi povýšen, / v tomto našem lidství jsi vyvýšen / do slavnosti nebeské, / nad všechny kůry andělské, / v slavné důstojnosti božské.
Tam jsi náš biskup, skrze tebe přístup / k Otci máme. / A na tvoji oběť spoléháme, / kterou Otci předkládáš, / za naše hříchy ji dáváš / a za nás se tam přimlouváš.
Tys vinný kořen, k tobě kdo připojen, / je v církvi tvé, / k spasení vydává plody mnohé, / ale kdo se odtrhne, / ten se života zbavuje, / údem mrtvým jsa, zahyne.
Každému dveře, kdo se k nebi béře, / k Otci tvému, / není kromě tebe cesty k němu; / když se kdo pustí tebe, / oklame, zavede sebe, / nemůže přijít do nebe.
Tys jistá pravda, není v tobě křivda, / bezpečnost má, / ve víře tvé pravé kdo zůstává; / ale kdo jinak věří, / tak, jak slovo tvé nevelí, / cestou zahynutí běží.
Tys světlo pravé, tvé učení zdravé; / ve tmách zhyne, / koho drahé světlo tvoje mine; / bez tvého osvícení / není pravého umění, / ale v bludy zavedení.
Máš život věčný, sám v sobě bezpečný, / který dáváš / těm, jež v společenství svoje voláš; / smrti zlé se nebojí, / kdo v slovech tvých pevně stojí, / ze světa jde v tvém pokoji.
K tvé svaté tváři mladí, také staří / zření máme, / v modlitbě pokorné tě žádáme: / dej nám své požehnání / a církve tvé shromáždění / upevňuj v svém milování.
Opatruj nás sám, neb tys Bůh náš i Pán, / čeleď jsme tvá, / ať tvůj odpůrce v nás místa nemá, / od všelikého zlého / vyprosť každého věrného, / přiveď do království svého.

Píseň 42a; varhanní doprovod