24. neděle v mezidobí B

Vstupní zpěv

Kristus, příklad pokory, Pán náš milostivý, / Otce svého Syn milý a jednorozený, / pro hříšného člověka ráčil býti chudý, / ač byl od věčnosti Bohu Otci rovný.
S křížem svým dobrovolně úzkou cestou se bral, / tak království věčného nám bránu otvíral, / musil mnoho trpěti, tak v slávu vejíti, / když mu nechtěl Otec nijak ulehčiti.
Dej, ať můžem za tebou s křížem svým stačiti, / po tvé cestě chodíce tě následovati, / ďábla se nic nebáti, ve víře trvati, / a navěky šťastně s tebou kralovati.

Pochválen budiž Syn Boží, / jenž je duší našich zboží, / neboť on sám / smrtí svou vrátil Život nám, / aleluja, aleluja, / pochválen buď Bůh, aleluja.

Sluší se vždy chváliti / slavné jméno Páně, / dobrodiní vážiti / nám činěna hojně. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Nás, rozptýlené ovce, / velmi si oblíbil, / do jednoho ovčince / skrz Krista shromáždil. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Vykoupil nás svedené / od ďábla zlostného, / uzdravil nás zraněné / hříchem světa všeho. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Proto jemu děkujme / za hojné milosti, / s veselím prozpěvujme, / s upřímnou vděčností. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Budiž Bohu čest, chvála / za to dobrodiní / v nebi, zemi vzdávána / od všech bez přestání. / Hoden je Bůh chválení, / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.

Milosrdenství velebme, / za ně Boha vždycky chvalme: / od věků nás Bůh miluje, / milosrdenství zjevuje.
Otec velmi milosrdný, / vida lid svůj porušený, / postavený v nepřátelství, / učinil milosrdenství.
Poslal na svět Syna svého, / Spasitele laskavého, / by zjevil skryté tajemství, / cestu k věčnému dědictví.
Kristus, Syn jednorozený, / Otce svého chvály hodný, / chtěl rod nový v učednících / zjeviti v následovnících.
On volal všechny k pokání, / života polepšování, / aby byli milosrdní, / v tom jeho Otci podobní.
By byli Otci podobní, / k nepřátelům milosrdní, / také ke všem svým viníkům / a všelijakým dlužníkům.
By ochotně odpouštěli, / potřebné neopouštěli, / almužny štědře dávali, / synovství osvědčovali.
Jak budou jiným měřiti / i svým odpůrcům činiti, / tak bude jim naměřeno, / vrchovatě natlačeno.
Jak jsi tomu učil, Kriste, / milosrdní ať i my jsme, / dej k tomu hojnost milosti, / abychom došli radosti.