21. neděle v mezidobí C

Vstupní zpěv

Mocný všech věcí Králi, nejvyšší Pane náš, / věrní tě srdcem chválí, v nichž bydlení své máš. / Ač v nebi přebýváš, / na pravici Otcově blaženost užíváš, / však ve všelikém místě předivný svůj byt máš.
A zvláště ve své církvi, kterou shromažďuješ, / a Ducha svého dary výborně spravuješ. / V tom jsi se zjevil nám / ze své veliké lásky, kterouž prokázal nám, / bychom tě ctili vždycky, nebs toho hoden sám.

Píseň 70a; varhanní doprovod

Zpěv před evangeliem

Prozpěvujme v utěšení, / pamatujíce vzkříšení / ukřižovaného Krista, / v němž jest nám naděje jistá. / Aleluja.
Ve společenství duchovním / dává Pán pomoc všem věrným, / v službě, Čtení i svátosti, / k naději věčné radosti. / Aleluja.
Za toto ustanovení / vzdávejme díkůčinění, / mějme vděčné srdce k chvále / Pána Krista, svého Krále. / Aleluja.

Píseň 2e; varhanní doprovod

Zpěv k přípravě darů

Sluší se vždy chváliti / slavné jméno Páně, / dobrodiní vážiti / nám činěna hojně. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Nás, rozptýlené ovce, / velmi si oblíbil, / do jednoho ovčince / skrz Krista shromáždil. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Vykoupil nás svedené / od ďábla zlostného, / uzdravil nás zraněné / hříchem světa všeho. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Proto jemu děkujme / za hojné milosti, / s veselím prozpěvujme, / s upřímnou vděčností. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Budiž Bohu čest, chvála / za to dobrodiní / v nebi, zemi vzdávána / od všech bez přestání. / Hoden je Bůh chválení, / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.

Píseň 78a; varhanní doprovod

Zpěv k přijímání

Chval Hospodina, Sióne, / bezpečnýms učiněn, / neboť po žehnání hojné / dal Pán synům tvým všem. / Pevné učinil brány tvé, / postavil v tobě zdi živé, / ohrady tvé silné.
A obdařil měšťany tvé / pokojem trvalým / a obohatil domy tvé / zbožím z nebe slavným. / Všichni, kteří v tobě bydlí, / nelačnějí a nežízní, / chlebem tvým se sytí.
K tobě slovo své posílá / Spasitel v hojnosti, / aby každá duše byla / vedena k milosti: / Zjevuje slovem vůli svou, / lidem k spasení potřebnou, / a sobě líbeznou.
Aby Boha vždy slyšeli / v slovech poslů jeho, / jeho slova se drželi, / varujíc se zlého, / přijímali rady tvoje, / také naučení hojné, / by je nezmohlo zlé.
Tak Pán o lid svůj pečuje / svými služebníky, / milost svou v nich opatruje / před všemi zlostníky, / když nad nimi drží stráž svou, / chovaje je službou svatou, / milostí jim danou.
V tom je bezpečnost Sióna, / všech, kteří v něm bydlí, / že často kázání slova / se v něm konávají, / svátostí přisluhování / k spasitelnému vzdělání, / k církve zachování.
Když Kristovými svátostmi / kněží přisluhují, / věrné božskými milostmi / jimi posilují: / z té moci Pánem zřízené, / od něho v církev vložené, / apoštolům dané.
Učí i zachovávati / Ježíšova slova, / Boha srdcem milovati, / jak dí Smlouva nová, / v bázni Boží se chovati / a spravedlnost konati, / zlého varovati.
Nečiní tak Pán žádnému, / jak své svaté církvi, / ani národu jinému / nezjevil víc lásky; / když jí dal dar výmluvnosti, / sluhy, slovo i svátosti, / volá ji k svatosti.
To jsou ty chleby života, / jež jsou nám lámány. / Kde je Kristova jednota, / tam jsou podávány: / učení i spravování, / o lid Kristův pečování, / v pravdě zachování.
V církvi bezpečné bydlení / vyvolení mají, / nikde jemu rovné není / u lidí na zemi. / Na ně patří oči Páně, / ochrání je jeho rámě, / mír sestoupí na ně.
Chvála budiž Bohu Otci, / též díkůčinění, / že tak bezpečnou pomocí / církve shromáždění / obdařil, by v pravdě stála; / ó budiž mu za to chvála / navěky vzdávána.

Píseň 43b; varhanní doprovod