16. neděle v mezidobí A

Vstupní zpěv

Utečme se k Ježíšovi, / ať srdce naše obnoví / a ve svatém Čtení / pravdy potřebné k spasení / skrze službu otvíraje / ať nás posvěcuje.
Bychom svatou vůli jeho, / s opravdovou vírou v něho, / skutkem vždy plnili / a v milosti prospívali / a po zdejším putování / došli kralování.

Píseň 88e; varhanní doprovod

Zpěv před evangeliem

Budiž chvála Pánu Bohu, / že nám oznámil vůli svou / skrze hlas svého slova, / zpívejme aleluja.
Slyš nás, Bože, když prosíme, / tvé požehnání žádáme, / ve víře nás zachovej, / ve všem dobrém pomáhej.
Poděkujme Pánu Bohu / za to, že nám ve svém slovu / přináší radostnou zvěst; / aleluja, buď mu čest.

Píseň 80a; varhanní doprovod

Zpěv k přípravě darů

Píseň novou zpívejte Pánu, / neb divné věci učinil, / sám pravící svou předůstojnou / vítězství slavně vydobyl. / On též posloužil i k známosti / toho spasení drahého, / neukryl své spravedlnosti / před tváří v světě žádného.
Nebot ráčil pamatovati / na své zaslíbení milé, / že se chce navěky ujmouti / lidu svého, Izraele. / Hle, již vidí všechny končiny / spasení Boha našeho; / proto jej za tak slavné činy / ctěte, vší chvály hodného.
Plesejte před ním a zpívejte / žalmy jeho velebnosi, / i na citeře provázejte, / prozpěvujíce s radostí; / troubami před ním i pozouny / ať se libý hlas vydává; / i moře zvuč na všechny strany, / i vše, co v světě přebývá.
I řeky před Pánem plesejte / vesele vždy s ochotností, / i hory Páně okoušejte / stále jeho přítomnosti; / neboť přichází rozsouditi / spravedlivě světa všeho, / svoje chudé Pán obhájiti / pomstíti z pyšných každého.

Píseň 68a; varhanní doprovod

Zpěv k přijímání

Ó Jezu Kriste, Synu Panny čisté, / shlédni na nás, / svou svatou milostí zahřívej nás, / aby tvé slavné jméno / v nás i v církvi tvé vždy bylo / chváleno a velebeno.
Ty jsi andělský chléb živý, nebeský, / k nám jsi sstoupil, / abys přetěžkou smrt sám podstoupil; / nás dobyls pracně sobě, / proto všecko dobré máme / zde i věčně jenom v tobě.
Pro ponížení, tvé v světě zmaření / jsi povýšen, / v tomto našem lidství jsi vyvýšen / do slavnosti nebeské, / nad všechny kůry andělské, / v slavné důstojnosti božské.
Tam jsi náš biskup, skrze tebe přístup / k Otci máme. / A na tvoji oběť spoléháme, / kterou Otci předkládáš, / za naše hříchy ji dáváš / a za nás se tam přimlouváš.
Tys vinný kořen, k tobě kdo připojen, / je v církvi tvé, / k spasení vydává plody mnohé, / ale kdo se odtrhne, / ten se života zbavuje, / údem mrtvým jsa, zahyne.
Každému dveře, kdo se k nebi béře, / k Otci tvému, / není kromě tebe cesty k němu; / když se kdo pustí tebe, / oklame, zavede sebe, / nemůže přijít do nebe.
Tys jistá pravda, není v tobě křivda, / bezpečnost má, / ve víře tvé pravé kdo zůstává; / ale kdo jinak věří, / tak, jak slovo tvé nevelí, / cestou zahynutí běží.
Tys světlo pravé, tvé učení zdravé; / ve tmách zhyne, / koho drahé světlo tvoje mine; / bez tvého osvícení / není pravého umění, / ale v bludy zavedení.
Máš život věčný, sám v sobě bezpečný, / který dáváš / těm, jež v společenství svoje voláš; / smrti zlé se nebojí, / kdo v slovech tvých pevně stojí, / ze světa jde v tvém pokoji.
K tvé svaté tváři mladí, také staří / zření máme, / v modlitbě pokorné tě žádáme: / dej nám své požehnání / a církve tvé shromáždění / upevňuj v svém milování.
Opatruj nás sám, neb tys Bůh náš i Pán, / čeleď jsme tvá, / ať tvůj odpůrce v nás místa nemá, / od všelikého zlého / vyprosť každého věrného, / přiveď do království svého.

Píseň 42a; varhanní doprovod