15. neděle v mezidobí C

Vstupní zpěv

Miluj Pána Boha svého / vždy z celého srdce svého, / z celé duše i mysli své, / ze vší síly i moci své.
Miluj též bližního svého / tak jako sebe samého, / ne pro sebe, leč pro něho / a pro Pána Boha svého.
V obou těchto přikázáních / vše, co v Zákoně, v Prorocích, / bezpečně se obsahuje, / jak Kristus Pán dosvědčuje.
Každý na to vždy pamatuj, / obojího se přidržuj, / abys chráněn všeho zlého / došel království věčného.

Blažení jsou milosrdní, / aleluja, aleluja, / ti dojdou milosti v nebi, / aleluja, aleluja.
Zpívejme píseň radostnou, / aleluja, aleluja, / s myslí čistou a veselou, / aleluja, aleluja.

Bože milý, v každou chvíli / činíš mi dobrodiní, / proto tobě v každé době / duše má díky činí: / Buď tobě, Bože, chvála.
Hoden Bůh jest, aby mu čest / dála se od stvoření, / ač ho dosti dle hodnosti / ctíti nám možné není. / Buď tobě, Bože, chvála.
Prosím tebe, Bože z nebe, / račiž mi pomáhati, / bez přestání v milování / tvém ať mohu trvati. / Buď tobě, Bože, chvála.

Ó Pane náš, Ježíši, / hodný chvály nejvyšší, / tys nám dal naučení, / své plné utěšení.
Já jsem pro vás v chudobě / přišel, získal vás sobě, / abyste v mém bohatství / měli se mnou dědictví.
Až, Pane, k soudu přijdeš, / pak na paměť přivedeš / skutky všech vyvolených / k odplatě věčné jejich.
Řekneš: »Lačněl, žíznil jsem / v smrtelném životě svém / nebo v někom z malých svých, / nasytili jste mě v nich.
Host i nahý jsem býval, / nouzi v chudých svých míval, / vy jste mě přijímali / a také odívali.
V žaláři i nemocen, / smuten nebo opuštěn / býval jsem navštěvován / i vděčně potěšován.
Všechno, co mně i mému / ze všechněch nejmenšímu / jste kdykoli činili, / blaženi jste v tom byli.
Proto již splním věrně / všechny sliby vám dané: / Život věčný přijměte, / v dědictví jej vezměte.«
Rač nám dáti horlivost, / k dobrým skutkům svou milost, / abychom je činili, / tak v pravdě víry byli.