11. neděle v mezidobí B

Vstupní zpěv

Zachovej nás při svém slovu / a dej k němu víru živou, / ty sám, Ježíši, Pane náš, / neboť ty mdlobu nás všech znáš.
Ať moc pravdy slova tvého / vejde do srdce našeho, / a tak ať jsme země plodná, / pro setbu tvoji příhodná.
Slovo tvé, Pane, Kriste náš, / ať neopustí nikdo z nás! / Amen, ať se to vše stane, / zač tebe s vírou žádáme.

Píseň 37a; varhanní doprovod

Zpěv před evangeliem

K chvále Pána Boha svého, / v dobrodiních velikého, / povstaň každá duše věrná, / z dobroty jeho stvořená. / Aleluja.
Neb před věky stanovenou / milost, v slibech oznámenou, / v Synu svém milém naplnil, / v němž drahé spasení zjevil. / Aleluja.
Chvalme my Pána Ježíše, / kterak můžeme nejvíce, / neboť je té chvály hoden, / není mu žádný podoben. / Aleluja.

Píseň 2a; varhanní doprovod

Zpěv k přípravě darů

Nuže, Páně služebníci, / dnem, nocí před ním stojící, / chválu jeho velebnosti / vzdávejte se vší vděčností.
K svatyni ruce zdvíhejte, / prosby k Bohu vysílejte, / a tak ctíce Nejvyššího / říkejte i lidu jeho:
»Kdokoli jste věrní Pánu, / jenž vás přijal v svou ochranu / a jenž nebe, zemi stvořil, / Sión si k bydlení zvolil,
hle, slyšte, co vám zvěstuje, / skrz sluhy své ohlašuje: / Budiž mé vždy požehnání / rozhojněno mezi vám!.«

Píseň 89c; varhanní doprovod

Zpěv k přijímání

Mocný všech věcí Králi, nejvyšší Pane náš, / věrní tě srdcem chválí, v nichž bydlení své máš. / Ač v nebi přebýváš, / na pravici Otcově blaženost užíváš, / však ve všelikém místě předivný svůj byt máš.
A zvláště ve své církvi, kterou shromažďuješ, / a Ducha svého dary výborně spravuješ. / V tom jsi se zjevil nám / ze své veliké lásky, kterouž prokázal nám, / bychom tě ctili vždycky, nebs toho hoden sám.
Bůh svoje dary dává věrným ke spasení, / do srdcí zákon vkládá pravého umění. / Toť znovuzrození, / jež v svátosti konání má své potvrzení, / které zde v církvi máme z Kristova zřízení.
V tom je naděje stálá, pevně založená, / je jako pevná skála, mocně utvrzená. / Účastenství pravé / na Kristu v jeho církvi, jím ustanovené, / činí, by měla místo naděje zajisté.
Nemají moci žádné v světě pokušení / proti těm, kterým dána naděje spasení. / Berou občerstvení, / jsou v duchu slovem Páně vpravdě potěšení, / v rozličném bojování mají posílení.
A dokud na té skále jsouce založeni, / v jisté naději stálé Bohem utvrzeni, / přece zůstáváme, / hlasu svědomí svého pilně nasloucháme, / vždycky zástupce svého, Krista Pána, máme.
Bůh sliby své žádnému měniti nebude, / věrně bojujícímu pomáhati bude. / Nic víc nedopustí, / než pokud může snésti naše slabé lidství, / kteréžto z Ducha Páně bere posilnění.
Dobrých skutků konání, almužen činění / je spojené s doufáním v Boží zaslíbení: / Pán, jak nám přislíbil, / stokrát více chce dáti, kdo by proň co ztratil / nebo co vynaložil, bližnímu posloužil.

Píseň 70a; varhanní doprovod