10. neděle v mezidobí C

Vstupní zpěv

Kristus je má síla i spasení, / potěšení / ve všem mém zarmoucení, / já v jeho moci / ve dne, také v noci / žádám pomoci.
V něm jsem živ, smrti se nic nebojím, / tím se kojím, / že vždy při něm obstojím, / neumřu věčně, / tak doufám bezpečně / a dostatečně.

Kristus, jenž byl na smrt dán / pro naše provinění, / slavně zase z mrtvých vstal / nám k ospravedlnění. / Z toho my se radujme / a Boha oslavujme, / zpívejme aleluja, / aleluja.
Ježíš Kristus, Boží Syn, / přišel na místo naše, / vykonal přeslavný čin, / vzal všechny hříchy na se, / shladil je svou obětí, / a tak odňal moc smrti; / již svůj osten ztratila, / aleluja.

Sluší se vždy chváliti / slavné jméno Páně, / dobrodiní vážiti / nám činěna hojně. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Nás, rozptýlené ovce, / velmi si oblíbil, / do jednoho ovčince / skrz Krista shromáždil. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Vykoupil nás svedené / od ďábla zlostného, / uzdravil nás zraněné / hříchem světa všeho. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Proto jemu děkujme / za hojné milosti, / s veselím prozpěvujme, / s upřímnou vděčností. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Budiž Bohu čest, chvála / za to dobrodiní / v nebi, zemi vzdávána / od všech bez přestání. / Hoden je Bůh chválení, / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.

Jezu Kriste, štědrý kněže, / s Otcem, Duchem jeden Bože, / tvoje štědrost naše zboží, / z tvé milosti.
A tys nyní mezi námi, / tvé tělo trpělo rány / za nás za hříšné křesťany, / z tvé milosti.
Tys ráčil v nás přebývati, / chléb vezdejší chtěls náš býti / chtě nás takto obživiti, / z tvé milosti.
Ó tvá dobroto k nám božská, / ó milosti tvá předivná, / dáváš nám chléb svého těla, / z tvé milosti.
Dals krev z těla vycediti / a tu nám dnes dáváš píti, / chtě nás takto obživiti, / z tvé milosti.
Vskutku se nám zcela dáváš, / svou milostí k nám plápoláš, / a nás za sobě vzácné máš, / z tvé milosti.
Taks nás ráčil milovati, / žes svůj Život nám chtěl dáti / a smrt naši překonati, / z tvé milosti.
Věru, drazes nás vykoupil, / pro nás zemřel a nás spasil, / a taks nám věrně posloužil, / z tvé milosti.
Tohos paměť nám zůstavil, / své tělo jsi nám připravil, / chléb vezdejší abys náš byl, / z tvé milosti.
O křesťané, z hříchů vstaňme, / dobré nám dané poznejme, / k Pánu Ježíši chvátejme, / v té milosti.
Chléb ten nebeský chutnejme, / jísti jeho zde žádejme, / proto svatě přebývejme, / v té milosti.