9. neděle v mezidobí A

Vstupní zpěv

Drahý poklad moudrosti je Boží slovo nám, / v něm nám sebe k známosti podává Pán Bůh sám; / toť světlo k zjevení / Boží tváře nám v Kristu, na věčné spasení, / oživující vůně, v mdlobách občerstvení.
Raději věřit lidem než Božímu hlasu / páchne zajisté svodem všelikého času. / Ten na písku staví, / kdo na lidech zakládá, jak Kristus nám praví, / padne, když přijde příval, spasení se zbaví.
Naproti tomu sláva slova tvého, Pane, / až navěky zůstává, nikdy nezahyne. / Kdo se drží jeho / jako přepevné skály, nebude ničeho / báti se ke své škodě, chráněn pádu všeho.

Blahoslavení jsou všichni, / aleluja, aleluja, / kteří slovo Boží slyší, / aleluja, aleluja.
V srdci je uchovávají, / aleluja, aleluja, / a užitek přinášejí, / aleluja, aleluja.

Pane všemohoucí, dáváme ti sebe, / s důvěrou žádáme pomoc od tebe, / neboť všechno dobré přichází z nebe.
Ze své velké lásky sis nás zamiloval, / k nám z nebe sestoupil a lidství přijal / a k spasení cestu nám v něm ukázal.
O milý Ježíši, kéž tě milujeme, / všech svých vin a hříchů vždy litujeme, / za tvá dobrodiní ti děkujeme.

Ježíši, chlebe andělský, / ty jsi Pán a Bůh můj, / po tobě lačníme vždycky, / ty nás krm, napojuj. / Ježíši, lačním, nakrm mě, / Ježíši, žízním, napoj mě, / tys Pán můj a Bůh můj.
Ježíši, bloudím, hledej mě, / ty jsi pravá cesta; / Ježíši, jsem slepý, veď mě, / sviť mi, světlo světa. / Ježíši, jsem nuzný, chudý, / ty jsi bohatý, Pán mocný, / uzdrav, jsem nemocný.
Ježíši, truchlím, navštiv mě, / jsem smutný, utěš mě; / Ježíši, slábnu, posil mě, / neznámý, přijmi mě. / Jsem příchozí od daleka, / má duše se v hříších leká, / veď, proveď, doveď mě.
Já jsem hořký, a tys sladký, / já jed, a ty jsi med; / ty jsi čistý, já nečistý, / tys oheň, já jsem led. / Já poddaný, ty jsi Pán můj, / já stvoření, ty jsi Bůh můj, / tys Pán můj, tys Bůh můj.