8. neděle v mezidobí B

Vstupní zpěv

Pane Ježíši Kriste, / tys Syn Boží zajisté, / v tebe srdcem věříme, / s Otcem i Duchem ctíme.
My jsme tvoji a ty náš, / to svědectví sám dáváš, / skrze svaté slovo své, / po všem světě rozseté.

Píseň 82a; varhanní doprovod

Zpěv před evangeliem

Tobě buď díkůčinění, / chvála a dobrořečení, / o všechny, Bože, péči máš, / chráníš je a v lásce chováš. / Aleluja.
Budiž tobě, Bože, chvála, / čest, moc, síla, jasnost, sláva, / neboť jsi všech věcí Pánem, / věčně požehnaný. Amen. / Aleluja.

Píseň 2f; varhanní doprovod

Zpěv k přípravě darů

Všemohoucí Stvořiteli, / nebe, země slavný Králi, / nad tě mocnějšího / není, nebude a nebylo.
Pro člověka vykoupení / Syna jsi poslal na zemi, / aby v člověčenství / ztracené dobyl nám dědictví.
Měj lítost nad námi, Pane, / křehkost nás ke hříchu táhne, / rač nás posilniti, / pomoz nad hříchy zvítěziti.
Neb ty znáš srdce každého, / zlého a také dobrého, / Polepši náš hříšné, / přijmi po smrti mezi svaté.

Píseň 84a; varhanní doprovod

Zpěv k přijímání

Ó Jezu Kriste, Synu Panny čisté, / shlédni na nás, / svou svatou milostí zahřívej nás, / aby tvé slavné jméno / v nás i v církvi tvé vždy bylo / chváleno a velebeno.
Ty jsi andělský chléb živý, nebeský, / k nám jsi sstoupil, / abys přetěžkou smrt sám podstoupil; / nás dobyls pracně sobě, / proto všecko dobré máme / zde i věčně jenom v tobě.
Pro ponížení, tvé v světě zmaření / jsi povýšen, / v tomto našem lidství jsi vyvýšen / do slavnosti nebeské, / nad všechny kůry andělské, / v slavné důstojnosti božské.
Tam jsi náš biskup, skrze tebe přístup / k Otci máme. / A na tvoji oběť spoléháme, / kterou Otci předkládáš, / za naše hříchy ji dáváš / a za nás se tam přimlouváš.
Tys vinný kořen, k tobě kdo připojen, / je v církvi tvé, / k spasení vydává plody mnohé, / ale kdo se odtrhne, / ten se života zbavuje, / údem mrtvým jsa, zahyne.
Každému dveře, kdo se k nebi béře, / k Otci tvému, / není kromě tebe cesty k němu; / když se kdo pustí tebe, / oklame, zavede sebe, / nemůže přijít do nebe.
Tys jistá pravda, není v tobě křivda, / bezpečnost má, / ve víře tvé pravé kdo zůstává; / ale kdo jinak věří, / tak, jak slovo tvé nevelí, / cestou zahynutí běží.
Tys světlo pravé, tvé učení zdravé; / ve tmách zhyne, / koho drahé světlo tvoje mine; / bez tvého osvícení / není pravého umění, / ale v bludy zavedení.
Máš život věčný, sám v sobě bezpečný, / který dáváš / těm, jež v společenství svoje voláš; / smrti zlé se nebojí, / kdo v slovech tvých pevně stojí, / ze světa jde v tvém pokoji.
K tvé svaté tváři mladí, také staří / zření máme, / v modlitbě pokorné tě žádáme: / dej nám své požehnání / a církve tvé shromáždění / upevňuj v svém milování.
Opatruj nás sám, neb tys Bůh náš i Pán, / čeleď jsme tvá, / ať tvůj odpůrce v nás místa nemá, / od všelikého zlého / vyprosť každého věrného, / přiveď do království svého.

Píseň 42a; varhanní doprovod