2. neděle v mezidobí C

Vstupní zpěv

  1. Veseliž se již nyní / všeliký člověk věrný, / v Bohu, svém spasiteli, / věrných svých vykupiteli.
  2. Přišlo nám utěšení / z Božího navštívení, / z milosrdenství jeho, / nám v Kristu učiněného.
  3. Chvalme Boha radostně, / zpívejme mu ochotně, / pro jeho smilování / a pokoje navrácení.
  4. O chvíle utěšená, / Božího Ducha plná, / milost se nám zjevila, / radost se nám navrátila.

Píseň 76a; varhanní doprovod

Zpěv před evangeliem

  1. K chvále Pána Boha svého, / v dobrodiních velikého, / povstaň každá duše věrná, / z dobroty jeho stvořená. / Aleluja.
  2. Neb před věky stanovenou / milost, v slibech oznámenou, / v Synu svém milém naplnil, / v němž drahé spasení zjevil. / Aleluja.
  3. Chvalme my Pána Ježíše, / kterak můžeme nejvíce, / neboť je té chvály hoden, / není mu žádný podoben. / Aleluja.

Píseň 2a; varhanní doprovod

Zpěv k přípravě darů

  1. Pane všemohoucí, dáváme ti sebe, / s důvěrou žádáme pomoc od tebe, / neboť všechno dobré přichází z nebe.
  2. Ze své velké lásky sis nás zamiloval, / k nám z nebe sestoupil a lidství přijal / a k spasení cestu nám v něm ukázal.
  3. O milý Ježíši, kéž tě milujeme, / všech svých vin a hříchů vždy litujeme, / za tvá dobrodiní ti děkujeme.

Píseň 150a; varhanní doprovod

Zpěv k přijímání

  1. Vítej, Jezu Kriste, z nebeské výsosti, / vítej z Panny čisté, náš předrahý hosti. / Přišels k nám od Otce, spasení původce, / z tebe se těšíme, všichni radujeme, / Kriste, Králi náš.
  2. Navštívils nás hříšné zde v tomto vězení, / z lásky své přílišné, nás všech k vyproštění. / S nebeským bohatstvím přišels k nám chudičkým, / bys nás obdaroval, sebe sama nám dal, / Kriste, Králi náš.
  3. Ty jsi Král důstojný, Syn Všemohoucího, / Pán a Bůh velebný, nad nějž nic vyššího: / Sebe jsi ponížil, pro nás hříšné zmařil, / učiněns podobný nám, krom hříchu rovný, / Kriste, Králi náš.
  4. Ó, co tebou hnulo, že ses tak ponížil, / co k tomu nutilo, abys hříšným sloužil? / Než milost horlivá, ta spravedlnost tvá, / chtěls ji vždy činiti, naším bratrem býti, / Kriste, Králi náš.
  5. Kázals zvěstovati až do končin země, / všudy provolati, bys znám byl ve světě: / »Rcete té truchlivé mé dceři siónské, / aj, Král tvůj béře se, zboží věčné nese.« / Vítej, Králi náš.
  6. Ó dcero siónská, ty křesťanský lide, / ježs byla žalostná, prozpěvuj vesele, / ke cti Krále svého, Pána milostného, / jenž tebe navštívil, navěky utěšil, / Kristus, Král, Pán náš.
  7. Povstaň již ochotně, se vší úctivostí, / přijmi jej radostně se vší poddaností. / Volej, duše každá, k milosti povolná: / »Rač ke mně vejíti, navěky spasiti, / Kriste, Králi náš.«

Píseň 7a; varhanní doprovod